Back.

19. august 2012 at 10:14 | find-your-happiness
http://25.media.tumblr.com/tumblr_m8zsr0Taso1re4duco1_500.jpg

Sedím tu, s mokrými umytými vlasy, s kocovinou, snídaní a dobrou muzikou a myšlenkami na hubnutí.
Ano, jsem zase doma. S lehkým pocitem zoufalství, že moje nemoc je vlastně nevyléčitelná a proto si budu dělat každý den koktejl z lahodných prášků, které by měli zabrat. Ona vlastně je vyléčitelná, někdy sama odejde... To se mně asi nestane.

Suma sumárum, sonda mi ve střevech nic nenašla, takže pokud se nic nenajde, svedou to na dráždivý tračník, čii, že si střevo občas udělá co chce ve zkratce. A tak si říkám, jak může 19letá dívka tohle mít? Asi se o sebe opravdu moc bojím, byl to šílený zákrok, vypít 4 litry té sračky, sál, ze začátku jsem nic nevěděla, pak šílená bolet, křik, slzy, hysterie...Ano prý jsem přecitlivělá, s nízkým prahem bolesti a přílišnou starostí o sebe samou. To jsem to dopracovala. A tak mě napadlo, že bych se měla konečně vykašlat na co, že mě něco bude bolet, postavit se svému strachu do cesty. A tak bych si měla shánět pomalu psychologa, jestli mi za cca 2 měsíce nepomůže nějakej specialista na výživu a ty mé problémy. Nebudu tvrdit, že jsem v pořádku a že ho nepotřebuju, na to jsem už trochu dospělá...

A zbytek dnů, kdy jsem měla už "klid"? Byly nádherné.
Nákupy oblečení, ve kterém jsem se cítila dobře a trochu hubeně, placení za mě od mého muže, kino s ním a procházení se po městě, zase nás to o trochu víc sblížilo, i když už to snad není možné.

A pak je tu včerejšek. Party open air, po cestě jsme pili, zabludili, přišli tam velkou oklikou, ale mezi tím vším se skvěle bavili. Tam další panáky, tráva, tanec, písek, spousta známých, i pan D., pan K., pan J., všichni, co mi kdy ublížili (a všichni, kterým jsem vlastně téměř odpustila). Ale já tam měla jeho cítila se klidná.

Za těch pár dní jsem váhu ani moc neřešila, prostě na to nebyl čas, snažila jsem se sem tam sníst něco zdravějšího, ale jinak jsem se spíš snažila vypnout a odpočnout si. Váha kousek pod 57 kg. Neumím zhubnout ani 10 kg za 2 měsíce, budu ráda, když dám polovinu. Zítra se do toho zase pořádně opřu, dnes nemám síly cvičit, taky se od zítřka budu muset začít učit, abych udělala tu zkurvenou opravnou maturitu.

"Proč si místo sukně nenecháš jen dlouhý tričko? To by ti slušelo víc."
"Nemůžu, to bych musela být hubenější, takhle to nevypadá hezky."
"Ale prosimtě, jseš hloupá, na tom časem zapracuješ."

...Ano, ale já už nechci stále jen čekat.

Večer thinspo a zítra se zase ozvu snad s jídelníčkem :)

 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Carmen Carmen | Web | 19. august 2012 at 11:46 | React

ani ja dnes nemám náladu na cvičenie, niekedy mám chuť sa na toto všetko vykašlať, ale našťastie ma to hneď prejde

2 Em. Em. | Web | 19. august 2012 at 18:38 | React

ta nemoc a všechno mě mrzí, já bych byla určitě taky úplně šílená, nevím, jak bych to zvládla.
s váhou jsme na tom stejně a zítra se do toho obě opřeme! těšim se na thinspo :)

3 mickeyi mickeyi | Web | 19. august 2012 at 18:42 | React

Mrzí mě, jak to teď máš, ale věřím, že se to spraví... :o) Hlavně, že jsi zpátky a uvidíš, bude to všechno zase "v pořádku" :o)

4 dream-catharina dream-catharina | 19. august 2012 at 23:50 | React

Taky jsem plánovala a nic z toho nevyšlo. Obujeme se do toho a zhubneme, ale tak, aby to nenarušilo tvoje zdraví, hlavně na to mysli. :-) zdraví je to... nejdůležitější co máme, nebudeme s ním přece hazardovat :-)
Od zítra ano?
Společně :-)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement

Nepodporuju anorexii a bulimii, snažím se o zdravý životní styl!